Evropa: Pojďme ukončit svobodu projevu! Jsou nyní evropské země policejními státy?

Překlad původního textu Judith Bergman „Europe: Let's End Free Speech! Are European Countries Now Police States?“ pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný mnou a panem Josefem Zbořilem.  

- Podle Nové Evropy „bylo v Leeuwardenu navštíveno doma policií přibližně dvacet odpůrců plánu [na založení azylových středisek] v této oblasti.“ Jinými slovy, Nizozemí používá státní cenzuru, proto se nabízí otázka: Je Nizozemí nyní policejním státem?

- Ve městě Sliedrecht přišla policie do kanceláře Marka Jongeneela a řekla mu, že tweetuje „příliš mnoho" a že by si měl „dávat pozor na svůj tón": jeho tweety „se mohou jevit jako pobuřující". Jeho čin? Jeden jeho tweet zněl: „Vysoká škola v Sliedrechtu přichází s návrhem přijmout 250 uprchlíků v průběhu příštích dvou let. To je ale špatný nápad!"

- V září 2015 informoval Die Welt, že lidé, kteří mají na sociálních sítích xenofobní názory, riskují ztrátu práva vidět své vlastní děti.

- Zatímco obyčejní evropští občané riskují zatčení a trestní stíhání za „xenofobní“ poznámky, německý komisař EU Günther Oettinger nazval čínskou delegaci ministrů „šikmo-očkama“. Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker podpořil Oettingera v jeho snaze mít na starosti rozpočet EU.

- Je zřejmé, že zákon není pro všechny stejný. Komisaři EU mohou mít „xenofobní" poznámky a získat podporu; evropští občané jsou za uplatňování svého práva na svobodu projevu zatýkáni a stíháni.

______________________________________________________________________

Jsou nyní v Evropě nepřítelem vlády? Narůstá množství důkazů, které ukazují, že i mírný názor, který je v rozporu s oficiální vládní politikou, vás může přivést do vězení, nebo alespoň vám zajistit návštěvu přátelské místní kafkovské policie. Stává se Evropa fakticky policejním státem?

Některé evropské vlády dávají svým občanům jasně najevo, že kritizování migrantů, nebo evropské migrační politiky je trestným krokem za hranicí. Lidé, kteří jdou podle úřadů „příliš daleko“, jsou zatčeni, stíháni a občas odsouzeni.             

V říjnu 2015 navštívila policie v Nizozemí lidi, kteří na Twitter naivně napsali kritické poznámky o azylových centrech. Ve městě Sliedrecht přišla policie do kanceláře Marka Jongeneela a řekla mu, že tweetuje „příliš mnoho" a že by si měl „dávat pozor na svůj tón": jeho tweety „se mohou jevit jako pobuřující". Jeho čin? Město uspořádalo setkání občanů kvůli uprchlickému centru v regionu a Jongeneel zveřejnil několik tweetů. Jeden říkal: „Vysoká škola v Sliedrechtu přichází s návrhem přijmout 250 uprchlíků v průběhu příštích dvou let. To je ale špatný nápad!" Dříve měl také tweetovat: „Měli bychom to dopustit?!"

Nebyl sám. Podle Nové Evropy bylo v Leeuwardenu „…navštíveno doma policií přibližně dvacet odpůrců plánu [na založení azylových středisek] v této oblasti.“ Stalo se to také v Enschede a na několika místech v Brabantsku, kde bylo podle nizozemských médií lidem, kteří byli kritičtí k příchodu uprchlíků a provozovali stránky na toto téma na sociálních sítích, řečeno, aby přestali.“

Mluvčí státní policie vysvětlil, že stránky na Facebooku a účty na Twitteru monitoruje v reálném čase deset zpravodajských jednotek „digitálních detektivů", hledají příspěvky, které jdou „příliš daleko", takže mohou navštívit lidi, aby jim řekli, „jaký vliv mohou jejich příspěvky nebo tweety mít na internetu." Jinými slovy, Nizozemí používá státní cenzuru, což vyvolává otázku: Je Nizozemí nyní policejní stát?

Ve Spojeném království, byl v únoru 2016 zatčen Scott Clark za to, že napsal na stránce skotské Obranné ligy na Facebooku, že syrští uprchlíci by měli „vidět naši odpornou stránku." Podle reportáže poukazoval na sexuální útoky na ženy na Silvestra v německém Kolíně nad Rýnem páchané muži arabského či severoafrického vzhledu, jako ospravedlnění pro jeho on-line komentáře, ve kterých také napsal: „Pokud se něco stane jakékoliv mladé dívce, osobně plivnu do tváře radních, kteří tlačili a tlačili, aby zde byli umístěni ...“ Napsal také: „Je to prakticky islámská invaze. Prakticky upadáme. Právě jsem viděl 15 Syřanů v místní hospodě ... Jsem proti jejich příjezdu od začátku."

Inspektor Ewan Wilson z policejního oddělení v Dunoonu řekl Guardianu:

„Doufám, že zatčení této osoby vysílá jasný signál, že skotská policie nebude tolerovat žádnou formu činností, které by mohly vyvolávat nenávist a provokovat urážlivými komentáři na sociálních sítích."

V Německu byli v trestním řízení stíháni manželé Peter a Melanie M. za vytvoření skupiny na Facebooku, která kritizovala migrační politiku vlády. Podle zpravodajství, stránka uváděla: „Válka a ekonomičtí uprchlíci zaplavují naši zemi. Přinášejí teror, strach, smutek. Oni znásilňují naše ženy a ohrožují naše děti. Udělejme tomu konec!"

Při hlavním líčení bránil Peter M. své poznámky on-line a řekl: „Člověk nemůže ani vyjádřit kritický názor na uprchlíky, aniž by byl označen za nacistu. Chtěl jsem vytvořit diskusní fórum, kde můžete říkat své mínění o uprchlících ..." Řekl, že ve své roli administrátora skupiny, odstranil pronacistické nebo radikální poznámky, ale protože Facebook smazal stránku, nemohl soudu předložit důkazy.

Soudce ve svém verdiktu řekl, „v popisu skupiny je řada zobecnění s jasným pravicovým pozadím." Peter M. byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na devět měsíců a jeho žena k pokutě ve výši 1 200 EURO s dodatkem soudce: „Doufám, že jste pochopili vážnost situace. Pokud budete přede mnou sedět znovu, skončíte ve vězení."

Být v Německu kritický k migrantům a k migrační politice vlády může mít jiné drakonické důsledky. V září 2015 informoval Die Welt, že lidé, kteří mají na sociálních sítích xenofobní názory, riskují ztrátu práva vidět své vlastní děti. Není k tomu potřeba ani trestný čin, aby soud vzal v úvahu možnost ohrožení blaha dítěte a aby omezil právo rodičů vidět jeho nebo její dítě, nebo nařídil přítomnost „vychovatele" během setkání mezi rodičem a dítětem, který může „zasahovat, jak je požadováno." Je také možné zakázat určité akce, výrazy nebo setkání v přítomnosti dítěte. Jako poslední možnost, může soud vzít dítě z péče rodičů úplně.

Podle Evy Becker, předsedkyně pracovní skupiny na rodinné právo v Německé advokátní komoře (DAV), „je rozhodujícím faktorem zdravé chápání lidí." Eva Becker odhaduje, že by nemělo stačit zvážit ohrožení blaha dítěte, pokud rodič řekl, že by raději neměl žádné syrské migranty žijící v jeho sousedství. Na druhou stranu, pokud otec nebo matka vznášejí připomínky, které obsahují slovní hrozby vůči uprchlíkům v přítomnosti dítěte, on nebo ona by „jasně překročili kritickou mez."

Není ani relevantní to, zda jsou tyto připomínky trestné podle německého práva. Dokonce i komentář, který není trestný podle německého práva, může dostat rodiče za „kritickou mez." Není rozhodující, zda je čin trestný, ale zda „ovlivní" dítě způsobem, který ohrožuje jeho blaho. Pokud soud zjistí, že blaho dítěte je v ohrožení, rodič může mít jeho nebo její práva přístupu k dítěti zpočátku omezená.

Činy jsou považovány za více usvědčující než slova. Mluvit se známými pohrdavě o žadatelích o azyl v přítomnosti dítěte je podle Evy Becker jedna věc, mnohem horší však je vzít dítě na „xenofobní" demonstrací.

Eva Becker nikdy nedefinuje, co se rozumí pod pojmem „xenofobní". Implicitně se zdá, že samotný mluvený projev je jeden ze způsobů xenofobie, nikoli islámské xenofobie proti ne-muslimům, například, ale neproběhl žádný pokus udělat definici, i když to je jednoznačně nejdůležitější část této záležitosti.

Zatímco obyčejní evropští občané riskují zatčení a trestní stíhání za „xenofobní“ poznámky, pro ty z nejvyšších pater Evropské unie je to úplně jiná věc.

Günther Oettinger, německý komisař EU pro digitální ekonomiku, nazval ve svém projevu v Hamburku v říjnu, hostující čínskou delegaci ministrů „šikmo-očkama" („Schlitzaugen"), což je výraz, který je obecně považován za rasistický. Oettinger se ani neobtěžoval omluvit, ale novinám Die Welt řekl, že bylo důležité dívat se na jeho komentář v „širším kontextu".

Rovněž Evropská komise se za Oettingerovy výroky (které byly zřejmě také pohrdavé k ženám a homosexuálům) odmítla omluvit, nebo je prošetřit. Tiskový mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas řekl dotírajícím novinářům, „Nemáme co dodat." Na otázku, zda by mohlo proběhnout vyšetřování poznámek, řekl: „Nemáme u Komise FBI."

Nedávno, 28. října, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podpořil Oettingera na vysoce prestižní a vlivnou pozici místopředsedy s odpovědností za rozpočet EU.

Je zřejmé, že zákon není pro všechny stejný. Komisaři EU mohou mít „xenofobní" poznámky a získají zastání; evropští občané jsou za uplatňování svého práva na svobodu projevu zatýkáni a stíháni.

Zatímco evropští občané jsou zatýkáni a trestně stíháni za využívání svého práva svobody projevu, komisař EU Günther Oettinger (vlevo) nazývá čínskou delegaci „šikmo-očkama“ a je odměněn podporou předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckerem.

Judith Bergmann je spisovatelka, novinářka, právnička a politická analytička.

Česká verze webu Gatestone Institute.

Blog Josefa Zbořila.