Pohled na případ pana Jaroslava Janoty z hlediska jeho pistole a její ráže.

Příběh pana Jaroslava Janoty, který byl odsouzen do vězení na 12 let za střelbu na exekutory, snad již téměř všichni známe. V jeho příběhu mě zaujala zmínka o jeho pistoli a její ráži.

Tento článek je napsaný pro laické čtenáře, i když to tak na první pohled nevypadá. Nejsem odborníkem v oblasti zbraní a střeliva, pouze jsem se snažil v tomto problému zorientovat.

Není mým cílem špinit památku pana Janoty. Jeho příběh nám však nabízí jedinečnou příležitost pokusit se z něj poučit.

Pistole.

Pan Jaroslav Janota ve svém předposledním článku "Jak se to vlastně celé stalo." píše: „Ve strachu o své zdraví a život jsem natáhnul závěr své téměř 70 let staré pistole Browning ráže 6,35 mm, a připravil se ke střelbě.“

Text chápu tak, že se jednalo o pistoli značky Browning ráže 6,35 mm Browning, případně o pistoli jiné značky v ráži 6,35 mm Browning. (Kompletní název této ráže je „6,35 mm Browning“.)

Otázky: Udělal pan Janota psací chybu (článek musel psát v obrovském stresu) a chtěl napsat „pistoli ráže 6,35 mm Browning, nebo neznal dobře svoji zbraň? Nebo je chybný můj závěr (viz dále)?

Z textu však podle mě jednoznačně vyplývají dvě informace.

1) Pistole byla v ráži 6,35 mm Browning.

2) Pistole byla téměř 70 let stará.

Dále v textu pan Janota o pistoli ještě napsal:

„Rozhodl jsem se pro varovný výstřel. Nejdříve měl směřovat do podlahy. Potom jsem si to rozmyslel a chtěl raději vystřelit do stropu. Zbraň má dvojčinnou spoušť. Spoušť se musí nejdříve stlačit a až při jejím uvolnění dojde k výstřelu. V průběhu pohybu zbraně směrem ze zdola nahoru došlo k uvolnění spouště a tedy k výstřelu. Střela prošla dveřmi pokoje v jejich levé části z mého pohledu. Přesně 32 cm od levého okraje dveří a 53 cm od jejich pravého okraje. Hlas útočníka zněl zprava. Střela tedy vůbec nemířila jeho směrem. Měla za úkol jej varovat, aby se nepokoušel znovu opakovat svůj násilný vstup do bytu a útok na mou osobu.“

Opakuji:  „Zbraň má dvojčinnou spoušť. Spoušť se musí nejdříve stlačit a až při jejím uvolnění dojde k výstřelu.“

Tak to ovšem není. Chod spouště v režimu dvojčinné spouště (DA – Double Action) má pouze jeden, stále stejný, poměrně velký odpor spouště v důsledku napínání bicího mechanismu. K výstřelu dojde po stisknutí spouště, nikoli po jejím uvolnění.

Když zažívám panický strach, tak se chyba při zacházení se zbraní dá pochopit. Proto se musí se střelnou zbraní pravidelně cvičit, aby se pohyby zautomatizovaly. Pokud však byl pan Janota přesvědčen, že k výstřelu dojde až po uvolnění spouště, mohl to být důvod, proč výstřel vyšel dříve, než on předpokládal.

Otázka: Jak dobře ovládal pan Janota svoji zbraň?

Předpokládám, že pistole pana Janoty měla tzv. „výhradně dvojčinnou spoušť (Double Action Only – DAO)“ Popis a vysvětlení principu jednotlivých spoušťových mechanismů najdete zde a zde.

Zde jsou jako příklad 2 pistole z doby před 70 lety.

Česká pistole CZ-45 byla navržena v roce 1945 (délka 127 mm). Zdroj obrázku. Na Wikipedii se o této pistoli píše: „Celková konstrukce hlavně, závěru a pružiny je velmi podobná Browningu .25.“ CZ-45 má DAO (Double Action Only) spoušť. Tato pistole odpovídá informacím, které jsou k dispozici.

Pistole Browning 1906 ráže 6,35 mm Browning (.25 ACP) (délka 115 mm) byla navržena v roce 1906 společně s novým nábojem ráže 6,35 mm Browning. Na obrázku je další pistole zkonstruovaná Johnem Mosesem Browningem v ráži 6,35 mm Browning v roce 1927- pistole FN Baby Browning (délka 104 mm, výška 72 mm). Zdroj obrázku: Wikipedie. Obě tyto pistole však mají (stejně jako všechny Browningy a jejich klony, viz dále) spoušť jednočinnou (SA - Single Action), což je vylučuje.

Uvedené pistole jsou malé. Těmto pistolím se říká také kapesní pistole.

V článku Kapesní pistole ve Střelecké revue č. 6 z roku 2001 se píše: „Dodnes se na trhu zbraní udržely obě koncepce: pistole inspirované Browningem, s jednočinným spoušťovým a bicím mechanismem, a modernější zbraně s dvojčinným, často výhradně dvojčinným (DAO) mechanismem.“ Z této informace a z toho, že pan Janota zmiňuje na svém blogu „dvojčinnou spoušť, usuzuji, že neměl pistoli značky Browning (ani žádnou její napodobeninu) a jednalo se o pistoli jiné značky.

Předpokládám, že pan Janota vlastnil pistoli podobné velikosti, jako jsou obě pistole výše.

Znovu se vrátím k výstřelu. Cituji: „Rozhodl jsem se pro varovný výstřel. … Střela prošla dveřmi pokoje v jejich levé části z mého pohledu. Přesně 32 cm od levého okraje dveří a 53 cm od jejich pravého okraje. Hlas útočníka zněl zprava. Střela tedy vůbec nemířila jeho směrem. Měla za úkol jej varovat, aby se nepokoušel znovu opakovat svůj násilný vstup do bytu a útok na mou osobu.“

Tomuto se podrobněji věnuje ve svém blogu pan Philipp Janyr. Z dopisu pana Janyra soudkyni cituji: „Po přečtení Vašeho rozsudku jsem s ním (panem Janotou) opět mluvil a jasně jsem mu vytkl jádro celého případu, tedy to, že střílel přes zavřené a zároveň neprůhledné dveře s vědomím, že se za nimi může nacházet člověk.“

Situaci si představuji takto: Střelec stojí v pokoji přede dveřmi, výstřel z pistole míří vlevo 32 cm od levého okraje dveří a 53 cm od jejich pravého okraje, ve výšce 133 cm, za dveřmi po pravé straně jsou kolmo ke dveřím do pokoje vstupní dveře do bytu. Muž za dveřmi stojí přibližně ve vstupních dveřích bytu, to je po pravé ruce střelce. Dveře, skrz které šel výstřel, jsou široké 80 cm (?).

Střelivo.

Náboj ráže 6,35 mm Browning je dle Wikipedie pistolový náboj se středovým zápalem. 6,35 mm Browning je evropské označení. V USA je tato ráže označena jako .25 ACP (.25 znamená 0,25 palce, ACP znamená Automatic Colt Pistol). Cituji z Wikipedie: „Tento náboj umožňuje použití velmi kompaktních a lehkých zbraní. Ale jeho dostřel a zastavovací schopnosti jsou velmi malé, srovnatelné s nábojem .22 LR. I přesto, že .22 LR má při stejné délce hlavně vyšší energii, 6,35 mm Browning je na sebeobranu vhodnější díky své mnohem větší spolehlivosti.“

Náboj ráže .22 LR (.22 znamená 0,22 palce, LR znamená Long Rifle) je náboj ráže 5,6 mm s okrajovým zápalem, který se používá v malorážkách.

Pro srovnání jsem zvolil náboj ráže 9 mm Luger. Tento náboj je dle Wikipedie nejrozšířenější pistolový služební náboj na světě.

Srovnání parametrů obou nábojů v tabulce. Všimněte si hlavně hodnoty pohybové (kinetické) energie střely E0 u náboje ráže 6,35 mm Browning a rozdílu oproti hodnotě E0 střely u náboje 9 mm Luger!

Ráže	6,35 mm Browning	9 mm Luger
0

Poznámka: Existuje samozřejmě více typů nábojů dané ráže a tyto hodnoty se u nich liší, ale pro orientaci nám stačí tyto hodnoty.

Vizuální srovnání velikosti obou nábojů – vlevo je 6,35 mm Browning, vpravo 9 mm Luger. Autorem fotografie jsem já.

Závěr.

Pan Janota měl pistoli ráže, jejíž zastavovací schopnost je nedostatečná a která není pro obranné účely podle řady názorů příliš vhodná. Rozhodně se nejedná o zbraň pistolníka, který by s ní chtěl někoho zabít. Na zastavení útočníka je u této ráže potřeba zpravidla více výstřelů.

Mluvil jsem o tomto případu s dvěma lidmi, kteří s touto ráží mají osobní zkušenost a oba vyjádřili přesvědčení, že kulka této ráže měla po průchodu i obyčejnými interiérovými dveřmi jen malou pohybovou energii a tudíž představovala jen velmi malé ohrožení člověka za dveřmi. K usmrcení člověka za dveřmi by podle jejich názoru došlo při střelbě z této zbraně jen ve výjimečné shodě okolností. Za určitých okolností může být životu nebezpečná samozřejmě i obyčejná vzduchovka.

Položil jsem několik otázek. Pan Jaroslav Janota mi na ně však již bohužel neodpoví a nemůže se ani bránit, proto jsem je nechal bez odpovědi.

Necítím se být kompetentní vyjadřovat se k případu, ke kterému nemám komplexní informace, přesto se nemohu ubránit souhlasu s názorem pana Janoty, že „…bylo třeba vytvořit obětního beránka a exemplární případ.“ Trest 12 let odnětí svobody je dle mého názoru neúměrný nebezpečnosti jeho počínání.

Zajímavé srovnání s jiným případem napsal ve svém blogu pan Jaromír Petřík.

Pan Janota udělal chybu. Chybovat je však lidské. Jak mi jednou řekl jeden profesionální řidič: „Chybu udělá každý, ale buď máte štěstí, nebo jej nemáte. A o tom to je.“ K panu Janotovi se však štěstí nakonec obrátilo zády. Věnujme mu tichou vzpomínku a pokusme se vzít si z jeho případu ponaučení.

Rozsudek nad panem Janotou vyvolává řadu otázek. Odpovědi na tyto otázky by měli chtít znát především všichni majitelé střelných zbraní, kteří vlastní zbraň na svoji obranu. To už je však jiný příběh.

Odkazy:

Za střelbu na exekutora dostal dlužník 12 let. Bylo to varování, tvrdí.

Muž odsouzený za střelbu na exekutory se zabil. Měl nastoupit trest.

Jaroslav Janota: Jak se to vlastně celé stalo.

Philipp Janyr: Soudkyně věděla, že Janota nevraždil. Sama se v rozsudku doznala.

Jaromír Petřík: Kosovský Albánec za střelbu na policisty soudem osvobozený, Janota 12 let vězení.